Stromy kolem nás 96

Cedr - Cedrus

Vzrostlý cedr je na pohled krásný strom. Jeho koruna, s mohutnými rozložitými větvemi, přímo evokuje jižní kraje.

            Na severní polokouli rostou tři druhy cedrů. Cedr himálajský (Cedrus deodara) je původní v horách střední Asie od Afghánistánu po Nepál, cedr atlaský (Cedrus atlantica) v severní Africe v horách Alžírska a Maroka, cedr libanonský (Cedrus libani) v horách východního Středozemí od Libanonu po Turecko a na Kypru.

            U nás se nejdéle pěstuje cedr libanonský, který byl poprvé vysazen roku 1812 v parku na zámku Hluboš. Často se vysazuje také cedr atlaský, zejména v odrůdě s modrými jehlicemi (obrázek mladého stromku je z parčíku u nemocnice).

            Cedr libanonský a cedr atlaský se mírně liší v délce a počtu jehlic nebo tvarem koruny – c. libanonský má větve rozprostřené do plochých pater, c. atlasský má korunu kuželovitou a větve spíše šikmo vzpřímené.

Stromy dorůstají výšky přes 20 m a dožívají se stáří i několika stovek let. Šedohnědá borka je ve stáří rozbrázděná. Vytrvalé jehlice vyrůstají ve svazečcích po 10 až 40 na brachyblastech (zkrácených větévkách).

Samčí šišky s pylem jsou štíhlé, asi 5 cm dlouhé. Samičí vzpřímené šišky mají vejčitý tvar o velikosti do 10 cm. Velké dřevnaté šupiny ukrývají nepravidelně trojhranná semena s velkým blanitým křídlem. Stromy vykvétají na podzim, ale semena dozrávají až druhým nebo třetím rokem.  Zralá šiška se postupně rozpadá a zůstává po ní jen vřeteno.

foto: Jakub Halaš

Kvalitní hnědočervené dřevo, odolné vůči hnilobě, je předností i zkázou cedrů. Původní husté středomořské lesy byly vytěženy už v antice. Dřevo bylo vždy luxusním stavebním materiálem, údajně použitým i při stavbě Šalomounova chrámu v Jeruzalémě. Féničané z něj vyráběli své lodě. Pryskyřice a cedrový olej se používaly také k balzamování.

Cedr je národním stromem Libanonu a je zobrazen i na jeho vlajce.

Jakub Halaš

foto:Jakub Halaš