Stromy kolem nás 99

Pivoňka keřovitá - Paeonia suffruticosa

Bylinná pivoňka lékařská (Paeonia officinalis), která pochází ze Středozemí, u nás byla jako okrasná a léčivá rostlina pěstována od středověku. V posledních stoletích ji však co do oblíbenosti předčila dovezená pivoňka keřovitá.

Pivoňky všeobecně rostou v mírně teplých oblastech všech kontinentů severní polokoule. Celkem je jich známo asi 33 druhů.

Pivoňka keřovitá pochází z podhůří Himálaje - ze západní Číny, Tibetu a Bhútánu. Do Evropy byla dovezena až na konci 18. století.

V Číně se této velmi oblíbené pivoňce říká růže bez trní. Tradice jejího šlechtění je tam více než 2 000 let stará. V 8. století byla pivoňka keřovitá dovezena do Japonska, které se stalo dalším centrem šlechtění. Dnes je na celém světě známo asi 1 000 kultivarů.

Pomalu rostoucí keř dosahuje výšky kolem 1,5 m. U nás se dožívá věku přes 50 let, v Číně jsou známé exempláře staré až 400 let. Zašpičatělé laločnaté listy na podzim opadávají. Na jaře raší nové výhony zakončené květními pupeny.

Mohutné květy s průměrem do 30 cm vykvétají v květnu. Mají barvy od bílé přes žlutou a růžovou po odstíny červené až k fialové. Mohou být i různě skvrnité nebo žíhané. Rozmanitost květů různých kultivarů je dána také tvarem korunních lístků a jejich okrajů, ty bývají celokrajné, zubaté, třapaté nebo zvlněné.

Po odkvětu na rostlině dozrává souplodí plstnatých měchýřků, které ukrývají lesklá tmavá semena.

V říčanských zahradách jsou kultivary pivoňky keřovité často vysazovány (obrázky z ulice E. Beneše).

Čínská medicína hojně používá kůru a kořeny této pivoňky. I díky tomu jsou původní populace v přírodě zřejmě vyhynulé a nahrazené zplanělými keři z kultury. I když stojí trochu v pozadí, podobný příběh jak doma v Asii tak ve světě, zažívá bylinná pivoňka čínská (Paeonia lactiflora).

Jakub Halaš

foto: Jakub Halaš