Třapatka zářivá - Rudbeckia fulgida

30. 4. 2026

Třapatky jsou oblíbené okrasné rostliny, které v zahradách kvetou od léta do podzimu. Třapatka zářivá, zejména její populární kultivar Goldsturm, je jednou z nejlepších trvalek do nízkoúdržbových zahrad. Je mrazuvzdorná, má výrazně kontrastní žlutohnědé květy, dlouhou dobu květu a na jednom místě vydrží mnoho let.

Třapatky pocházejí ze Severní Ameriky, kde jich roste přes dvacet druhů. Původním prostředím třapatky zářivé jsou slunné louky, okraje lesů a prérijní oblasti východní části Severní Ameriky. Na vhodných místech tam vytváří rozsáhlé porosty.

Třapatka zářivá dorůstá obvykle výšky kolem 60 až 90 centimetrů. Tvoří husté, kompaktní trsy a bohatě kvete. Listy jsou podlouhlé až kopinaté, někdy s pilovitým okrajem a vyrůstají střídavě podél pevné lodyhy.

To, co vypadá jako jeden květ, je ve skutečnosti květní úbor (průměr kolem 5–8 cm) složený z mnoha drobných květů. Na okraji jsou květy rozšířené do plochého, jazykovitého tvaru sytě žluté až oranžové barvy a slouží k lákání opylovačů. Lemují polokulovité lůžko, které tvoří tmavý střed, složený z mnoha černohnědých trubkovitých kvítků.

Kvete od června do října. V této době třapatky přitahují množství opylovačů – včely, čmeláky i motýly. Po odkvětu vznikají suché plody – nažky – , které mohou sloužit jako potrava pro ptáky během zimy.

Rostlině se na zahradách daří i proto, že obvykle nechutná slimákům. Rozmnožuje se jak semeny, tak vegetativně pomocí oddenků. Trsy se pak dají dělit a rozsazovat.

V době častějších suchých období se třapatka zářivá ukazuje jako vhodná rostlina do zahrad. Díky přizpůsobení prérijním podmínkám dokáže dobře hospodařit s vodou. Po zakořenění nevyžaduje pravidelnou zálivku a prospívá i v méně úrodných půdách. Dobře snáší letní horka, líbí se jí na přímém slunci, ale zvládne i mírný polostín.

V Evropě se třapatky pěstují jako okrasné rostliny od 17. století. Některé druhy se následně dostávají do volné krajiny. U nás například třapatka dřípatá (Rudbeckia laciniata) vytváří u potoků na některých místech republiky invazivní husté porosty.

Rod Rudbeckia pojmenoval Carl Linné, žák Olofa Rudbecka mladšího, na počest svého učitele a jeho otce téhož jména. Oba byli švédští lékaři a botanici v Uppsale.

Také neradi vyhazujete rostliny, ale občas je musíte na zahradě omezit? Nebo máte naopak v zahradě místo a rádi byste ji obohatili o nové druhy? Pokud ano, přijďte 17. května na muzejní zahradu, třeba s trsem třapatky, na akci Swap zahradních rostlin a tipy do přírodních zahrad.

Jakub Halaš