Výročí Antonína Švehly

Dvanáctého prosince si budeme připomínat devadesát let od úmrtí jednoho z největších politiků první republiky Antonína Švehly. Jeho osobu nám připomíná socha v Parku Antonína Švehly, která přísně shlíží na občany jdoucí k nádraží. Tato socha tady však vždy nestála. Její příběh je mnohem zajímavější a působí jako by byla z akčního filmu.

Socha Antonína Švehly od akademického sochaře Aloise Bučánka byla odhalena na říčanském náměstí 4. října 1936. Říčanský rodák Bohumil Řehák (*1929) ještě dnes vzpomíná: „Vážnost a čestnost a vlastenectví, to všechno on měl v sobě, a proto byl s vděčností tento pomník vybudován.“ V době druhé světové války musela být socha stržena a byla odvezena do sběrny kovů v Praze Na Maninách. Zde ji naštěstí někdo ukryl a svoji první likvidaci šťastně přežila.

Po osvobození přišlo pro politický život zemědělců těžké období. „Agrárníci“ byli obviněni z kolaborace a jejich předseda Rudolf Beran byl souzen. V Říčanech se však ještě povedlo prosadit roku 1946 znovuodhalení sochy, tentokrát v novém parčíku směrem k nádraží. Bohužel už za několik měsíců přišlo z Okresního národního výboru v Říčanech nařízení, že se zakazuje znovu odhalovat Švehlovy pomníky, případně že má být zjednána rychlá náprava. Proto byla v noci 12. prosince 1948 Švehlova socha opět stržena a na jejím místě byla vztyčena socha rudoarmějce.

Pomník byl uložen do dvora hasičské zbrojnice na náměstí (dnes budova ZUŠ). V sousedním domě sídlila Veřejná bezpečnost a naproti vjezdu do dvora Okresní výbor KSČ. Pro skupinu čtyř mladých sedláků však ani to nebyla překážka pro osvobození Švehlovy sochy. První nápad byl přelézt do dvora z okolních pozemků a přes Mlýnský rybník na saních sochu převézt do Lipan k manželům Rathouským. Když ale chtěli mladíci tento plán na Silvestra 1948 uskutečnit, zjistili, že jen pohnout sochou je nad jejich síly.

Proto muselo být do akce zasvěceno více lidí. Druhý únos provedli jednu sobotu o plesové sezóně roku 1949. Tentokrát přijeli Bohumil Řehák s Milanem Rathouským s valníkem taženým koňmi před vrata hasičského sboru. Mezitím další mladíci otevřeli vrata klíčem, který získali od zasvěceného hasiče, a sochu přenesli na valník. Většina mladých sedláků se tak mohla vrátit na ples organizovaný stranou lidovců v Říčanech. „Je opravdu neuvěřitelné, že jsme nikoho nepotkali. V noci, zvláště v době plesové sezóny, lidi chodí přes náměstí domů, a my jsme skutečně nikoho nepotkali,“ vzpomíná pan Řehák. Poté čtyři členové skupiny dojeli přes pole do Lipan, kde spustili sochu do nepoužívané studny manželů Rathouských. Správa objektu přišla na odcizení sochy v pondělí.

Začalo vyšetřování, byla vyhlášena pohotovost, podezřelí z celých středních Čech byli sváženi k výslechu. Nejvíce se samozřejmě policisté zaměřovali na větší sedláky, kteří měli blízko k agrárnické straně – Ladislava Lacinu nebo Josefa Procházku. U nikoho však nic nenašli, neměli žádnou stopu. I když bylo do celé akce zapojeno deset lidí, nikdo se nikdy ve strachu neprořekl a nezradil své přátele. „Ale tehdejší doba, to byla doba procesů a poprav – například s Heliodorem Píkou. Myslím, že by nás nechali i popravit,“ je přesvědčen Bohumil Řehák. Takový vzdor měl pak také vliv na následné zacházení s velkými zemědělci (tzv. kulaky) na Říčansku. Například i otec Bohumila Řeháka byl jakožto „vlastizrádce“ přesunut do jáchymovských dolů a podobný osud čekal také další sedláky.

Časem začínalo vyplouvat na povrch i skutečné místo ukrytí sochy. Bohumil Řehák se proto pokusil se svým bratrancem z Vlašimi sochu vytáhnout a přesunout pryč od veškerého dění. Socha se však při vyzvedávání utrhla a spadla až na dno studny. To ale bylo velké štěstí. Při cestě zpět se totiž vůz porouchal a musel ho odtáhnout traktor.

14 965 dní a nocí ležela socha Antonína Švehly na zahradě Rathouských a 9. března 1990 v 8.58 hodin byla konečně vytažena na světlo. Zjistilo se, že socha příliš neutrpěla a že dlouholetý vliv vody může být odstraněn. A tak mohla být socha po dlouhé a strastiplné pouti už potřetí odhalena, a to na státní svátek 28. října 1990. Odhalení provázela slavnost, kde vystoupil s projevem i Karel Schwarzenberg nebo zachránce sochy Ladislav Lacina.

Jan Parobek, student kvinty Gymnázia Říčany

Toto téma jsem zpracovával v rámci své práce pro celostátní kolo dějepisné olympiády ve školním roce 2022/2023, kde jsem se umístil na 5. místě. Děkuji moc panu Bohumilu Řehákovi za jeho čas a ochotu, s jakou mi poskytl rozhovor.