Z malého zla vyroste …

Tento prostor bývá s oblibou využíván k výpadům proti „druhé straně“. Proto jsem ani nikdy příliš necítil potřebu sem cokoliv psát. Doba se však (na čas) změnila. Jako novinář i soukromě jsem několikrát cestoval evropskou částí Ruska. Například Petrohrad by měl vidět každý. Benátky severu. Neskutečné bulváry, paláce, kanály, galerie a hrdinná historie doslova na každém kroku. S ohledem na „tradiční ruskou péči“ však nejde napsat, že město je vyloženě krásné. Má spíše obrovský potenciál. Ke kráse mu totiž chybí jediné, musel by se o něj někdo starat. Obecně platí, že veřejný prostor v ruských městech je prakticky neudržovaný. Pro představu, ve Voroněži (město s milionem obyvatel) jezdila tramvaj od roku 1926. Když jsem v roce 2006 marně hledal zastávku, jedna místní dobrá duše mi poradila, že se musím dívat na trolej. Právě na ní je vždycky takový malý terčík označující místo, kde tramvaj zastaví. Jízda byla drncavě pomalá, protože koleje ze všeho nejvíc připomínaly kusy rozježděného zkrouceného plechu pohozeného na silnici. V roce 2009 tramvaje ve Voroněži zrušili. Na údržbu (která stejně neprobíhala) nebyly peníze. Rozkradli je místní oligarchové v zastupitelstvu. Co na tom, že se obyvatelům značně zkomplikovala jakákoliv cesta kamkoliv. Tak už to v Rusku chodí.

Proč to sem píšu? V současné situaci mě totiž napadají především dvě věci. Jak se krásné město může z hodiny na hodinu proměnit v sutiny a jak dobře je právě naše město opečovávané. Optikou domorodce si snad mohu toto tvrzení napsat i ve chvíli, kdy působím jako zastupitel. Procházet se po opravených chodnících, mít možnost sednout si na lavičku ve stínu stromu, mít kam syna poslat na trénink na nové hřiště, projet se na kole po udržované cyklostezce, zaparkovat na záchytném parkovišti … To všechno není samozřejmost ani v České republice.

Dovolte mi možná naivní, ale jsem přesvědčen, že věcně správné shrnutí. Máme se dobře. Važme si toho. Spolupracujme a pomáhejme (si) i napříč politickým spektrem tak, jak se to daří například teď při pomoci Ukrajině. Mějme na paměti, že z malých neshod se stanou velké a z malého zla vyroste …

Jan Kužník, zastupitel (Klidné město)