Za poznáním minulosti do Nedvězí

27. 11. 2025

Dnešní městská čtvrť Praha-Nedvězí má dlouhou historii. Obec byla založena pravděpodobně za vlády Přemyslovců. V první polovině 14. století patřila vyšehradské kapitule a v dalších stoletích se její majitelé rychle střídali.

V roce 1620 připadlo Nedvězí knížeti Karlu Lichtenštejnovi a lichtenštejnskému uhříněveskému panství. Během třicetileté války ‒ na rozdíl od mnoha okolních vsí i městečka Říčany ‒ Nedvězí uniklo vypálení.

Život v 19. a 20. století

Pro tuto zemědělskou lokalitu byl významným předělem rok 1781, kdy Josef II. zrušil nevolnictví. Od druhé poloviny 19. století se i v Nedvězí objevují moderní postupy v zemědělství, a to zásluhou pokrokových hospodářů Josefa Rathouzského a Františka Hübnera. Staví se kamenný most (1871), lávka (1881) a nová silnice od Pacova ke Kolovratům (1884). V roce 1871 byla zprovozněna železniční trať Praha ‒ Benešov. Lidé z Nedvězí tak mohli do hlavního města dojíždět vlakem z Říčan. (O něco bližší zastávka v Kolovratech byla uvedena do provozu v roce 1920.) Při zavedení obecního zřízení v roce 1849 bylo Nedvězí součástí Kolovrat. V únoru 1867 se stalo samostatnou obcí a tou bylo až do připojení k Praze roku 1974.

Založení obecního muzea

Za první světové války, v roce 1915, byl v obci postaven karanténní dům, budova získala po vzniku Československa pojmenování Husův dům osvěty a nacházela se v něm pak veřejná obecní knihovna a muzejní místnosti. (Dnes je to bytový dům na adrese Břízová 49/2.)

Muzeum v Nedvězí vzniklo z popudu místního rolníka Václava Hübnera. Po první světové válce byl zdejším knihovníkem a správcem obecního muzea a archivu. Pro veřejnost bylo muzeum slavnostně otevřeno v roce 1923.

Léta rozkvětu

Na konci třicátých let 20. století mohli lidé navštěvovat muzeum každou neděli od 14 do 17 hodin a mimo to kdykoli na požádání u správy muzea. Jak Nedvězí působilo na návštěvníka, který se tu ocitl ve svátek třeba kvůli muzejním sbírkám? Za popis vděčíme knize, o kterou se zasloužily učitelské organizace říčanského školního okresu: „Ovocných zahrad i alejí s pěknými druhy ovoce v Nedvězí jest dosti. Stráně vysázeny jsou částečně lesními stromy, částečně třešněmi. Při domech pěstují se květiny a ozdobné keře, každé okno zdobí květiny. Náves jest vysázena ořechy a lipami.“ (Popis obcí školního okresu Říčanského. 1938.)

V novinách Říčanský kraj z 31. 5. 1930 se píše o údivu nad vzorným pořádkem a účelným roztříděním: „Podél všech stěn táhne se pulpit, uprostřed místnosti stojí vitrína a stěny jsou vkusně dekorovány obrazy sbírek a závěsnými předměty. Na zdi mezi dvěma okny visí portrét presidenta republiky, jehož rám je malebně vyčalounován starodávným šátkem.“ ‒ Popisuje Míla Bokr, autor fejetonu Návštěvou v nedvězském museu.

Muzejní sbírky dnes

Nedvězské muzeum přestálo druhou světovou válku, ale po roce 1945 se do Husova domu nastěhovaly úřadovny místního národního výboru a muzejní práce byla přerušena. Na začátku padesátých let se ztratil i soupis shromážděných předmětů. Došlo ke zrušení muzea a v květnu 1955 převzalo sbírky z Nedvězí do své péče říčanské muzeum. Jednalo se o více než čtyři stovky předmětů. Díky muzejnické práci Václava Hübnera a mnoha rozličným předmětům, které darovali obyvatelé Nedvězí i okolí, tak máme i dnes možnost seznámit se s životem v této oblasti v období 19. a první poloviny 20. století.

V historické podsbírce Muzea Říčany se nacházejí předměty z Nedvězí a okolí zařazené do skupin keramika, sklo a porcelán, umění, etnografie, militaria, fototéka, numizmatika, textil nebo kramářské tisky. Na fotografiích dokumentujících interiér muzea ve dvacátých letech 20. století jsou tyto rozmanité předměty dobře viditelné.

Kolekce vybraných předmětů

Předměty, které v Nedvězí za první republiky shromáždili, se na výstavách říčanského muzea objevují jednotlivě. V těchto týdnech (až do neděle 4. ledna) máte ovšem možnost prohlédnout si předměty zaměřené na vybavení domácností i hospodářských stavení v menší kolekci. V rámci Špeku sezóny uvidíte ve vstupních prostorách muzea sbírkové předměty, které souvisely s pozdně podzimním a zimním obdobím. Vystaveny jsou pracovní pomůcky a nádobí, které brali do rukou hospodáři a hospodyně, řemeslníci nebo zdejší učitelská rodina. Z devocionálií, předmětů k povznesení zbožnosti, jsou k vidění drobnosti, které měli lidé z Nedvězí a okolí položené na nočních stolcích nebo vystavené v prosklených skříních. Přijďte si je prohlédnout a přenést se tak do doby před sto i více lety.

Renata Skalošová