Zapomenutý klenot v Jažlovicích

Moderní technologie odhalují tajemství pozapomenutého kostela svatého Václava v Jažlovicích. Jak přesně vypadala původní románská rotunda, co skrývá záhadná freska a neexistují pod podlahou kostela dosud neobjevené podzemní prostory? Na to vše by mohl odpovědět právě prováděný nedestruktivní průzkum stavby.

Snad to někomu může připadat zvláštní, ale i ve 21. století lze stále objevovat zapomenutá zákoutí, či dokonce celé stavby a podzemní prostory uprostřed zdánlivě probádaných měst a obcí. Netuším, kolik čtenářů Kurýru ví například o tom, že v Jažlovicích stojí jedna z pouhých dvaceti devíti dochovaných románských rotund v Česku. Pokud o této stavbě slyšíte poprvé, pak vězte, že se „skrývá“ v centru obce ve stejnojmenném kostele svatého Václava, hned naproti bývalé škole.

Z původní rotundy, pocházející pravděpodobně již z 12. století, se dochovala apsida, která nyní slouží jako presbytář. To, co zvenku vnímáme jako věž kostela, je právě ona část rotundy. K ní byla ještě v románském slohu přistavěna obdélníková loď. Další přestavba, kdy svatostánek dostal současná okna, se podle restaurátorského průzkumu z roku 1997 odehrála ještě v období baroka. V devadesátých letech minulého století byla také objevena mezi oknem a vítězným obloukem monochromní ornamentální freska. Na první pohled působí netradičně a její původ i obsah zatím zůstávají nerozluštěny.

Odhalíme neviditelné souvislosti?

Kostelík s více než 800 let starými základy může skrývat mnohá tajemství. Navíc je ve takovém stavu, že poměrně nutně potřebuje rekonstrukci. Proto autor tohoto článku společně s městem Říčany inicioval nedestruktivní průzkum lokality, jehož výsledky by mohly posloužit jako podklady při případných budoucích opravách. Výzkum provádí tým Jiřího Šindeláře ze spolku Naše historie stejnými postupy a metodami, kterými v uplynulých letech objevil například hrobku Petra Voka z Rožmberka nebo v tajném středověkém trezoru uschovanou část hřebu, kterým mohl být podle nalezených indicií ke kříži přibit Ježíš Kristus. Veškerá činnost přitom probíhá zdarma nebo jen za režijní náklady.

Vzniká podrobná geodetická dokumentace aktuálního stavu architektury, jejíž výsledkem bude mimo jiné i přesný digitální 3D model stavby pro případnou rekonstrukci a k využití širokou veřejností. Pokud vše proběhne podle plánu, mohlo by se expertům podařit virtuálně zrekonstruovat původní podobu rotundy. „Digitální model stavby nám umožní odhalit i skryté souvislosti a prohlédnout si památku z míst a pozic, z nichž to je v reálném světě neproveditelné,“ vysvětluje geoanalytik Jiří Šindelář.

Pro správnou předprojektovou přípravu a naplánování jakékoliv stavební činnosti je optimální realizovat i geofyzikální měření všech dostupných interiérů. „Hlavní důvod pro takový postup je nebezpečí existence neznámých podzemních dutin, nejčastěji funerálního charakteru, které se v kostelech nacházejí velmi často. Teoreticky pak v takových místech může hrozit i propadnutí podlahy,“ upřesňuje J. Šindelář. Georadar navíc dokáže pod podlahou odhalit i případné relikty starších stavebních fází. V případě jažlovického kostela doufáme v odhalení základů původní rotundy, jejíž část ustoupila při dostavbě obdélníkové lodi. To vše zjistíme bez jediného kopnutí do země.

V Jažlovicích se chystáme provést i průzkum interiéru kostela v neviditelném spektru světla. To nám umožní spatřit případné přemalby nebo podmalby nalezené fresky, ale i na dalších místech odhalených pod novodobou omítkou restaurátorským průzkumem v devadesátých letech minulého století. Experti díky této metodě také lépe rozliší případné mladší restaurátorské zásahy od původní malby a rozklíčují způsob práce dávných autorů díla. O dalším postupu a veškerých zjištěních vás budeme samozřejmě informovat.

Text a foto Jan Kužník
publicista, člen správní rady MAKS