Ze sbírek muzea: Automatofon

Dříve, dávno před streamovacími službami, cédéčky i vinylovými a šelakovými deskami, patřil svět reprodukované hudby děrovaným kotoučkům a válečkům z kovu. Až od šedesátých let 20. století se strojům, které jejich pomocí reprodukují muziku, začalo říkat automatofony. Předtím byly známé prostě jako hrací strojky nebo krabičky.

Jejich pronikavě cinkavý zvuk dodnes zaujme ucho posluchače čistotou a znělostí tónů, které vytvářejí libozvučné melodie a harmonie. V době digitálně reprodukované hudby je poslech mechanického hracího stroje skoro nadpozemským zážitkem. Hudba vzniká ve stroji narážením výstupků děrovaného kotouče na přesně naladěné hřebíčky, které kotouček rozeznívají. Mechanismus se zpravidla aktivuje klíčkem, který natáhne pérko, jež následně zajišťuje otáčení kotouče ve správném tempu.

Automatofon, který vám dnes představujeme, je pro nás malou záhadou. S největší pravděpodobností se jedná o kus z manufaktury světově vyhlášeného pražského továrníka Františka Řebíčka nebo jeho syna Gustava. Strojek nemá ani tovární značku, ani výrobní číslo. To je specifické pro většinu strojků vyrobených před rokem 1837. Přehrává dvě skladby: Kde domov můj a Proč bychom se netěšili. První jmenovaná skladba, nám všem dobře známá, nám vrásky nečiní, František Škroup ji totiž napsal už v roce 1834. Smetanova opera Prodaná nevěsta, z které pochází druhá píseň, však měla premiéru až v roce 1866! Nabízí se tedy několik vysvětlení: Strojek byl opravdu vyroben až po roce 1866 a z nějakého důvodu na něm nebyly vyraženy firemní monogramy, případně se opravdu jedná o strojek ze třicátých let 19. století, ale později někdo původní váleček nahradil novějším. Poslední varianta by byla zklamáním, ale je také možná: Jedná se o pouhou napodobeninu Řebíčkova strojku vyrobenou po roce 1866. Zda se však vůbec takové padělky vyráběly, to se nám nepodařilo dohledat. Nebo se jedná o nějakou záhadnou chybu v časoprostoru?

Špek sezóny, v jehož rámci si můžete prohlédnout i tento hrací automatofon, můžete zdarma navštívit od úterý do čtvrtka a o víkendu od 14 do 18 hodin v hlavní budově muzea v Rýdlově ulici. Naše kolekce si také můžete prohlédnout online na webu muzea a poslechnout si tam související audiovizuální média.