Zimolez kamčatský

Rádi si pochutnáte na vlastních výpěstcích a netrpělivě čekáte na letní úrodu? Nedočkavcům doporučuji zimolez kamčatský, známý také pod obchodním názvem „kamčatská borůvka“. Jeho chutné plody dozrávají jako první ovoce od poloviny května.

Zimolez kamčatský je odrůdou, neboli varietou, zimolezu modrého (Lonicera caerulea). Zimolez modrý roste jako velmi proměnlivý druh na severní polokouli, a to hlavně ve světlých vysokohorských lesích Severní Ameriky, Asie a Evropy. U nás není původní. Jeho kulovité plody jsou většinou hořké.

Zimolez kamčatský se vykytuje na Dálném východě v oblasti Sachalinu, Kamčatky a Kurilských ostrovů. Jeho plody jsou podlouhlé a chutné.

Hustě větvený, opadavý keř dorůstá výšky kolem 1,5 m. Na starších větévkách a kmínku se borka odlupuje v podélných pruzích. Vstřícné, eliptické listy mají na rubu drobné chloupky. Protože zimolez pochází z oblasti s krátkým vegetačním obdobím, usychání a opad listů nastává již koncem srpna.

Žlutobílé zvonkovité květy vyrůstají po dvou na společné květní stopce. Vykvétají v závislosti na počasí od února do března, po dobu jednoho měsíce. Když je mírná zima, bobule dozrávají už od konce dubna. Soudkovité až 1,5 cm dlouhé plody s modrým ojíněným povrchem ukrývají malá, tmavě hnědá semena. Plody některých kultivarů po dozrání špatně drží na keři a mírně opadávají.

Zimolez se hodí do užitkových i okrasných zahrad.  Vysazovat se může jednotlivě i do keřových skupin.

V posledních letech byla vyšlechtěna řada kultivarů, které se liší tvarem a chutí plodů. Aby se kultivary dále nekřížily a zachovala se chuť plodů, množí se řízkováním.

Plody, které mají vysoký obsah vitamínu C, se mohou jíst čerstvé. Jsou vhodné i k výrobě marmelád a sirupů, dají se také sušit a mrazit.

Jakub Halaš