Zimolez obecný

Na světě je rozšířeno asi 200 druhů zimolezů. Vyskytují se v mírném a subtropickém pásu severní polokoule, především v Asii.

U nás jsou původní pouze zimolez obecný a zimolez černý (Lonicera nigra), ten však hlavně v horských oblastech. Zimolez obecný roste roztroušeně v listnatých a smíšených lesích nebo na křovinatých stráních. Je rozšířen téměř po celé Evropě a odtud dále na východ až po řeku Jenisej.

Hustě větvený keř dorůstá výšky do 3 m. Hladké větve jsou uvnitř duté, s nahnědlým okrajem dřeně. Starší kmínky kryje šedohnědá, nepravidelně rozpukaná borka. Celokrajné listy eliptického tvaru vyrůstají vstřícně proti sobě. Jsou oboustranně chlupaté, později svrchu lysé.

Květy vykvétají od dubna do června. Mají nejprve bílou, později žlutavou barvu. Od července dozrávají nápadné plody. Červené, sklovitě lesklé bobule jsou umístěny po dvou na jedné stopce. Uvnitř se nacházejí 4 žlutá, prohnutá semena. I když vypadají lákavě, hořké bobule není možné konzumovat. Vyvolávají zvracení, průjmy a bolesti břicha.

Když je zimolez obecný vysazován jednotlivě, vyniknou bohatá květenství a červené plody. Vzhledem k jeho nenáročnosti a odolnosti vůči znečištění se uplatňuje také do živých plotů a jako krycí dřevina pro nejrůznější účely. Keře na obrázku rostou v Říčanech za hřbitovem.

Tvrdé dřevo zimolezu má žlutavou barvu. Dříve se využívalo v řezbářství.

Jakub Halaš