ZŠ Bezručova

Ohlédnutí za létem, Školní kapela „Troufalost“, První školní den

Ohlédnutí za létem

Základní škola Říčany Bezručova má stoletou historii a patří k jedné z největších škol na okrese. Její celková kapacita je 750 žáků a ta je v současné době stále naplněná. Není se co divit, škola se stala moderní institucí, která má schopné vedení i vzdělané, talentované, laskavé a obětavé pedagogy, kteří předávají svým žákům nejen vědomosti, někteří se snaží dětem přiblížit i v mimoškolských aktivitách.

Jednou z nich byl letní dětský tábor pro žáky základní školy a děti přátel školy. Letos se uskutečnil v překrásném prostředí Benecka v samém srdci Krkonoš, ve Štěpanické Lhotě. O více než padesátku dětí ve věku 6 až 16 let bylo postaráno více než vzorně šesticí pedagogů v čele s hlavním vedoucím Mgr. Honzou Šindelářem. Svoji základnu si vybudovali v hotelu Orion, který táboru poskytl nejen ubytování v plně vybavených a útulných dvou až čtyřlůžkových pokojích, zajistil kvalitní stravování a nabídl prostornou klubovnu a další prostory pro nejrůznější hry. Rozlehlá hotelová zahrada lákala k příjemnému posezení, nabízela se i jako více účelové hřiště. A kdo zná Benecko ví, že hotel je ideálním výchozím bodem pro výlety po okolí. Těch i dalších pohybových aktivit, sportovního klání a bojovek si děti užily nad hlavu. Tábor byl však především zaměřen na hudebku a výtvarku. Jedna skupina děti nacvičovala hudební a taneční představení, ta druhá, výtvarná skupina, se zabývala různými výtvarnými technikami (linoryt, suchá jehla, malba, kresba, frotáž, koláž...). Podle slov dětí si tábor doslova užívaly.

Bývá pravidlem, že prázdniny uplynou, učitelé i žáci se po hlavě vrhnou (jedni více, druzí o mnoho méně) do povinností školního roku a na prázdniny se pomalu zapomene. O to větší překvapení bylo pozvání na 1. září v podvečer do Bezručovky k "přátelskému setkání" pro rodiče dětí, kteří se letního tábora zúčastnily.

Prosluněné léto nabídlo velké množství nápadů a inspirace, které zpracovala výtvarná skupina dětí do svých osobitých malířských děl a vyzdobila jimi živý plot u vstupu do školy. Těchto obrázků až obrazů rozmanitých témat zpracovaných různými technikami bylo na padesát. Někteří rodičové nechápali, co v jejich dětech dříme za talent.

Na více než stovku maminek, tatínků, babiček, dědů i sourozenců čekalo největší překvapení v tělocvičně školy. Doprovodná hudební skupina učitelek a žáků v bouřlivém prostředí předvedla, co za pouhých deset dnů s hudební a taneční skupinou táborových dětí nacvičila. Při prvních tónech z muzikálu Rebelové mnohé maminky zaslzely. Především ty, které znaly celovečerní muzikálový film režiséra Filipa Renče, který vypráví o jedné velké letní lásce maturantky Terezky a kluka, který utekl z vojny, romantickém příběhu, ve kterém má dominantní úlohu hudba a tanec.

Recenze by jistě psaly: Skvělé - špičková stylizace, výborná atmosféra, velmi povedený výběr písní.

A příští rok? Určitě ano -  penzion Lovrana v Jánských Lázních to jistí.

Za spokojené rodiče Zdeněk Gorgoň

Školní kapele „Troufalost“ z Bezručovky bude tento rok 12 let.

Za tuto dobu jí prošlo celá řada dětí – muzikantů. Vzpomeneme-li na její začátky, tak úplný prazáklad byla dětská kapela, která fungovala při Mraveništi, centru volného času naší školy. První zkouška proběhla v učebně výtvarné výchovy. Na druhou nám zapůjčila prostor Církev bratrská. Během té jsme asi půl hodiny sestavovali bicí soupravu, kterou jsme si přivezli v autě, čtvrt hodiny jsme hráli a potom další půl hodinu jsme bicí nakládali do auta. Další zkoušky potom několik let probíhaly u Daňků doma! Chudák paní Daňková! Když si dnes přestavíme současnou učebnu hudební výchovy, s kvalitním zázemím a vybavením, které by mohla kdejaká profesionální kapela jen závidět, vyvolává to nostalgický úsměv.

Nicméně z této první party vyrostli hned dva vynikající muzikanti – bubeník Michal Daněk (hrající nyní mimo jiné ve skupině Jana Krause), Martin Smejkal (kytarista ve skupině Votchi). Kluci, kromě této „mraveništní“ kapely, měli ještě svou vlastní kapelu a náš poslední společný koncert v tomto složení byl v restauraci Oliva, společně s kapelou Pražský výtěr. Po deseti letech jsme se opět setkali v Olivě, tentokrát s jejich projektem Kluci, kde jsem hostoval. Již při zkoušce mě ale čekalo zajímavé zjištění – 10 let uplynulo a já jsem v té partě byl suverénně nejhorší muzikant!

Další historie dětské kapely již byla plně pod záštitou Bezručovky. Zprvu jsme zkoušeli jen nárazově a složení se poměrně často měnilo. Na škole nebylo ani moc muzikantů, ze kterých by se nějaké hudební uskupení mohlo poskládat. Nicméně byli jsme schopní uspořádat první vánoční koncert, který proběhl na chodbě prvního stupně naší školy. Aparaturu jsme měli půjčenou ještě od jednoho z prvních členů „mraveništní kapely“ Kuby Bureše (ještě jednou díky Kubo) a hráli jsme skladbu Learning to Fly. Tento koncert byl v podstatě zlomový. Začali jsme zkoušet pravidelně a složení se ustálilo. Od dalšího roku jsme už měli vánoční koncerty pravidelně v MKC Labuť.

V současné době zkoušíme 2x týdně v moderně vybavené učebně hudební výchovy.  Díky profilaci školy na hudební výchovu lze každý post v podstatě několikrát alternovat, protože máme muzikantů „plný barák“. Hrajeme každý rok na mnoha akcích. Repertoár čerpáme z co nejširšího spektra stylů a žánrů, aby se děti s co nejvíce žánry seznámili. Za dobu trvání jí prošla celá řada výborných muzikantů. Pro některé se hudba stala povoláním a šli studovat konzervatoř. 

Pro mě je školní kapela opravdu srdeční záležitostí. Troufám si říct, že bych všechny bývalé členy tohoto tělesa byl schopen i po tolika letech vyjmenovat. Při zkouškách se neskutečně hudebně „vyřádíme“. Ambice v zásadě nemáme velké (i když to je otázka!) – chceme, aby děti zažily, že dělat muziku je strašně bezva a obzvlášť když se dělá v partě, kde je pohoda.

Mgr. Martin Mužík – učitel hudební výchovy a frontman kapely

První školní den v ZŠ Bezručova Říčany

Základní škola zahájila školní rok s 743 žáky v 31 kmenových třídách a se 70 zaměstnanci.