ZŠ u Říčanského lesa

ČERVNOVÁ VÝUKA

Všichni naši deváťáci úspěšně složili přijímací zkoušky na střední školy či učiliště. Aby si užili poslední společné chvíle na naší škole, zapojili se do různých aktivit, které pro ně pořádalo Muzeum Říčany. Cílem bylo naučit se lepší spolupráci a komunikaci. Tyto kompetence jsou jen několika z mnoha, které v této nelehké době naše společnost velmi potřebuje. Život není pouze o škole, učení. Je také o toleranci, ohleduplnosti, porozumění druhému člověku a sounáležitosti. Doufáme, že tyto hodnoty budou naše absolventy provázet jejich cestou životem.

NAŠIM DEVÁŤÁKŮM

Milí deváťáci,

devět let jsme s vámi sdíleli vašeho úspěchy, růst, ale také řadu trápení. Přestože budete od září navštěvovat nové školy, u nás máte vždy dveře otevřené. Pokud to bude v našich silách, rádi vám pomůžeme.

Buďte cílevědomí, pracovití a poctiví. Výsledek vašeho snažení se dříve nebo později dostaví. 1. září vkročte do nové školy pravou nohou. Nemějte obavy z nového. Nejste v tom sami! Přejeme vám klidný a šťastný vstup do další etapy vašeho života.

Učitelé od Lesa

PODĚKOVÁNÍ

Děkujeme všem rodičům za spolupráci, trpělivost a podporu. Bez vás by to tento školní rok nešlo.

Děkujeme zřizovateli za velkou pomoc nejen v době covidové, za zajištění všech potřebných prostředků k bezpečnému provozu školy.

Děkujeme všem zaměstnancům školy za maximální pracovní nasazení, flexibilitu a trpělivost. Tento školní rok ukázal, že zvládneme snad opravdu všechno.

V neposlední řadě děkujeme našim žákům. Zvládli jste to na jedničku! 

Klidné a zasloužené prázdniny všem přeje

                                                                    Vedení školy

Příběhy našich sousedů

Jmenuji se Matyáš Maňas a patřím do projektu “Příběhy našich sousedů”, které organizuje Paměť Národa. Tento projekt odstartoval v dubnu a dnes je již ve stádiu, které se dá považovat cílovou rovinku.

Podstatou tohoto projektu je, že si tým, který je postaven z několika žáků, musí najít pamětníka, kterého následně vyzpovídají. Cílem je zjistit co nejvíce o životě tohoto člověka a následně z toho udělat pětiminutovou reportáž. My jsme si vybrali pana Dudka, který pracuje jako ředitel na naší základní škole.

Nejprve jsme museli společně vymyslet osnovu s otázkami, podle které se budeme řídit při rozhovoru. Následně jsme s technikou vyrazili za panem ředitelem, se kterým jsme rozhovor nahráli. Zhruba hodinový rozhovor jsme museli přepsat s pomocí scénáře a následně z něj vybrat ty nejlepší části, které budeme chtít do naší reportáže dát. Během práce jsme zjistili, že by bylo záhodno s panem ředitelem natočit i nějaké ilustrační záběry a pan ředitel je s námi velmi ochotně natočil. Aktuálně pracujeme na zkompletování celého videa do jednoho smysluplného a dokonalého celku.

Práci na projektu nám velmi ulehčila spolupráce pana ředitele, který byl vždy ochotný vyhovět našim požadavkům. Tímto mu oficiálně ještě jednou děkujeme za pomoc a ochotu! Chceme rovněž poděkovat za morální podporu panu učiteli Vytiskovi a paní Skalošové, celý tento projekt byl za nezapomenutelný zážitek, který ale zatím nekončí.

ROZLOUČENÍ 9.B

My, žáci 9. B, bychom chtěli poděkovat všem učitelům, asistentům, vychovatelům a vedení školy za jejich podporu a prováděním celým naším vzděláním ve škole U lesa. Víme, že to s námi nebylo vždy úplně jednoduché. Cloumala s námi puberta, zkoušeli jsme, co všechno učitelé vydrží. Vydrželi! A dovedli nás až do devítky.

Všichni jsme se od září těšili, až konečně „vypadneme“ a budeme na středních školách, jako skoro dospělí. Najednou to vidíme jinak. Máme obavy, jaké to vlastně bude. Za kým půjdeme, až budeme mít průšvih? Komu se svěříme, až budeme mít nějaké trápení? Zkrátka musíme doufat, že budeme mít stejně dobrý kolektiv a učitele, jako tady.

Díky Covidu jsme nemohli zažít spoustu věcí jako naši bývalí spolužáci. Nemohli jsme mít ples, vodácký kurz, několikadenní výlety. Mrzí nás to. Na druhou stranu asi právě proto jsme mnohem lepší parta, která se těší ze všech společných chvil a táhne za jeden provaz. Je to velká zásluha všech, kteří nás učili! Vždycky se snažili, abychom si vážili jeden druhého, pomáhali si a vycházeli spolu.

Za všechno děkujeme! Budete nám chybět!

                                            Za 9. B J. Šírek a M. Vurčík