Zubr evropský v Říčanech?

Kdysi se tento impozantní přežvýkavec pásl volně na většině území Evropy stejně jako jeho příbuzný bizon v Americe. Pak byl téměř vyhuben.

Díky několika posledním kusům chovaných v zajetí se zubra evropského podařilo vzkřísit. Nyní jde o zvíře chráněné několika úmluvami a druh vedený v červené knize IUCN chráněných a ohrožených druhů. Záchrana tohoto druhu se stala symbolem mezinárodního úsilí o ochranu přírody v celé Evropě, kam se také postupně vrací.

V současné době žije v České republice asi 80 kusů zubrů, a to jak v oborách, tak i volně v Přírodní rezervaci Milovice v bývalém vojenském prostoru a v Doupovských horách. O návratu zubrů do volné přírody je uvažováno i na Šumavě a na druhé straně hranice do bavorských lesů v Německu.

O tom, že zubři dříve volně žili i na území současné České republiky svědčí mimo jiné i názvy tří obcí - Zubří. I když nejsme Zubří, ale Říčany, mohli bychom se do záchrany tohoto druhu zapojit přijetím daru dvou samic a jednoho samce z Polska. Nejednalo by se samozřejmě o návrat do volné přírody, ale o chov, který s sebou nese náklady, ale zároveň může být velkým turistickým lákadlem do regionu. Lokalita u světické hájenky, která byla pro zubry vytipována, má rozlohu 5,5 až 7,5 hektaru s dostatkem pastvin, pozemek je ve vlastnictví města. Hájenka je centrem vzdělávání ochrany přírody a zároveň se nachází poblíž plánované cyklostezky, pro kterou by jistě toto místo bylo atraktivní zastávkou.

Informace čerpáme jak od českých chovatelů, tak hlavně z Polska, kde jsme se sešli s respektovanou kapacitou v oboru chovu zubrů paní profesorkou Wandou Olech-Piaseckou děkankou fakulty Vysoké školy zemědělské ve Varšavě a panem Benedictem Rozmiarkou, ředitelem Lesního kulturního centra v Goluchówě, které jsme při návštěvě Polska také navštívili.

Lesní  obora kulturního centra v Goluchówě

Vzdělávací centrum nabízí nauku z oboru lesnictví, zemědělství i historická muzea. V polském Goluchówě chovají zubry již 40 let a nejstaršímu samci je 21 let. Obora, na kterou navazuje rozsáhlý park, se nachází pár set metrů od obytné čtvrti. O momentálně třináctihlavé stádo, se každý den od rána do soumraku, stará jeden chovatel. Zvířata mají k dispozici rozsáhlou plochu 30 hektarů, kde se většinu dne pasou. Pravidelně každý den v určitou hodinu přicházejí na krmení „do malé ohrady“. To je také doba, kdy si je mohou prohlédnout návštěvníci. Je však přísně zakázáno zvířata hladit a krmit. Je to jak pro bezpečnost lidí, tak i prevence před přenosem nemocí na zvířata. Důležitý je přístup k vodě na pití ideálně tekoucí, ale spokojí se i s koryty. Zubři spásají listy, keře, trávu, ale jsou i přikrmováni senem. Velkým lákadlem pro zubry je oves, pochutnají si i na řepě, mrkvi. Krmení zubrů kukuřicí nevidí paní profesorka ráda, i když to bohužel dělá hodně chovatelů. Zásobu lahodných kaštanů a žaludů rádi zajišťují místní školáci. V zubří oboře nesmí chybět pískoviště, které vyhledávají pro válení.

Jak vypadá ohrada

Samci tohoto největšího volně žijícího suchozemského obratlovce Evropy dosahují hmotnosti 530 až 920 kg a téměř dva metry v kohoutku. Samice váží téměř o polovinu méně, 320 až 540 kg. Zubr není agresivní zvíře, ale je nutné se mít na pozoru, jako před každým divokým zvířetem. Plot je zde řešen třífázově nejprve hustý živý plot, ohradníky z kulatin a síťové pletivo proti vběhnutí psů. Dále je ve výběhu po celém obvodě elektrická páska, kterou se zvíře naučí respektovat. Voltáž je stejná jako u skotu, umístěná půl metru před samotnou ohradou, aby se zvířata o trámy plotu netřela. Což mají velice ráda. Samotná ohrada je zhruba do výšky dvou metrů vyrobena ze železných či dřevěných trámů. V ohradě musí být řešeno i místo pro telata, kam se nevejde dospělý jedinec, a kóje pro případnou karanténu. Z důvodu bezpečnosti je pochopitelně zakázán volný pohyb psů.

Jak se připravují Říčany

Správa říčanských lesů na Odboru životního prostředí nyní připravuje investiční záměr, který bude shrnovat náklady na vybudování ohrady a provozní náklady, které by souvisely s chovem zvířat. Obora by nejspíš byla doplněna i chovem další zvěře, kupříkladu muflonů. Plánovanou stavbu konzultují i s myslivci či případnými zájemci o chov. Zpráva o daru z Polska zaujala i česká média, a tak odborné rady přicházejí z mnoha stran. Rozhodnutí o dalším postupu bude na zastupitelích města, kteří o záměru budou hlasovat v březnu nebo dubnu.

Kateřina Lauerová,

tisková zpráva města Říčany