Životní prostředí a zdraví

Příroda Říčanska

2. 5. 2021

Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla) Přestože je pěnice černohlavá v říčanských zahradách běžná, a navíc krásně zpívá, není příliš známá. Nenápadnému, šedavému ptáčkovi se říká také černohlávek. To proto, že samečci mají černou čepičku. Pěnice černohlavé hnízdí na území, které zahrnuje severní Afriku, celou Evropu a zasahuje dále na východ až po západní Sibiř. K nám přilétají od konce března do dubna a zpět za teplem vyrážejí v srpnu a během září. Zimují v severní Africe nebo v teplých oblastech Středozemí. Na našem území je pomyslná hranice mezi cestovateli západní cestou – přes Španělsko – a východní cestou – přes Turecko a Izrael. Od šedesátých let létá část populace zimovat také do Británie. Pěnice černohlavá je nejčastější ...

Úzkost je možné řešit

4. 4. 2021

PR článek  „Poslední dobou je mi nějak těžko, buší mi srdce, nemůžu spát, máte na to něco?“ Zní stále častěji z úst zákazníků lékáren. Tyto potíže jsou projevem úzkosti, kterou lidé nyní prožívají, a je na lékárníkovi, aby určil pravou příčinu potíží a doporučil vhodný postup k řešení problému. Zaměstnanci Lékáren AGEL jsou dobře proškoleni na rozpoznání úzkosti, panických ataků a deprese pacientů. Více nám o tom řekla PharmDr. Helena Bačová, specialista odborného rozvoje Lékáren AGEL. „Současná doba klade velké nároky na psychiku všech generací. Mladým lidem chybí sociální kontakt, pracující řeší chod domácnosti, domácí výuku a vlastní zaměstnání a senioři vlivem informací z médií, která neustále sledují, se bojí více než kdy jindy o své zdraví. To vše může způsobit ...

Lékárna Agel

4. 4. 2021

Modré dveře, terapeutické centrum

4. 4. 2021

JAK DOKÁŽE POMOCI SOCIÁLNÍ REHABILITACE? Lenka trpí duševním onemocněním. Necítí se dobře ve společnosti druhých lidí. Úzkosti jí nedovolí cestovat hromadnou dopravou, neví co si počít, když se ztratí a neumí se zorientovat v jízdních řádech. Dříve všechno zvládala, ale teď to nějak nejde.   Petr si po setkání s duševním onemocněním neví rady s domácností. Chce být zase soběstačný. Neví, jak si rozvrhnou čas, jak vše naplánovat, jak plán dodržet. Taky občas zapomene na své potřeby jako např. dobře se najíst a vyspat.   Máte občas pocit, že řešíte podobné problémy jako Lenka nebo Petr? Terapeutické centrum Modré dveře Říčany v rámci služby sociální rehabilitace pracuje s lidmi staršími 15 let, kteří mají duševní onemocnění nebo mentální postižení a ...

Nová rehabilitace pro děti v Olivovně

4. 4. 2021

Součástí modernizace Olivovy dětské léčebny je otevření fyzioterapeutické ambulance, která přijímá jak novorozence, tak děti do dospělého věku 18 let.  Ambulanci nám představila usměvavá Edita Knotková. Edito, jak dlouho a s kým v Olivovně pracujete? Do Olivovny jsem nastoupila na podzim roku 2018. Líbí se mi, že máme pružný tým fyzioterapeutů, kteří mají o obor skutečný zájem a umí se přizpůsobit i dětem se specifickými potřebami. Našimi pacienty na pobytové léčbě jsou zejména děti s respiračními problémy, obezitou, refluxem jícnu, ale občas se objeví i jiný problém, se kterým je jim třeba pomoci. Co rehabilitační tým vedlo k otevření ambulance pro veřejnost?  Z mého pohledu chyběly léčebně dvě služby. Možnost cvičení dětí už od úplných miminek a následná péče o ...

Český svaz včelařů, z. s.

4. 4. 2021

Jaro pro včely, včelaře a vlastně pro všechny První sluneční paprsky v předjaří probouzí aktivitu včel. Ty vylétají z úlů k prvním proletům, aby se „vyprášily”, což je včelařský termín pro vyprázdnění výkalových váčků. Jednoduše, první prolet slouží včelám k rozhýbání střev a protažení si křídel po zimě, kdy setrvávaly pouze uvnitř úlu. To se může dít již od začátku února, někdy i dříve, jakmile teplota kolem úlu dosáhne 10`C. Včely se prolétnou, napijí a začnou se shánět po pylu, který je pro ně důležitým zdrojem bílkovin, potřebných zejména v době jarního rozvoje. Bohatá nabídka kvalitního pylu čeká na včely na přelomu února a března např. v samčích jehnědách vrb, lidově nazývaných „kočičky”, v jehnědách lísky turecké, v květech kaliny vonné, vilínu či jasmínu nahokvětého. I rané květy ...

Příroda Říčanska

4. 4. 2021

Sasanka hajní (Anemone nemorosa) V listnatých lesích je během léta přítmí. Listy v korunách stromů zachytí téměř všechny sluneční paprsky a u země je nedostatek světla potřebného pro bujný růst rostlin. Stromům ale chvíli trvá, než se probudí a začnou rašit. Toho časně zjara využívají sasanky. Slunce si vychutnají, dokud k nim skrz koruny svítí, a pak se zatáhnou pod zem. Na světě můžeme potkat několik desítek druhů sasanek, nejvíc jich žije v mírném pásu severní polokoule. U nás rostou tři. Sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), žlutě kvetoucí, méně početná souputnice sasanky hajní a pak velmi vzácná sasanka lesní (Anemone sylvestris). Sasanka hajní roste ve vlhké humózní půdě listnatých lesů, na pastvinách a v sadech. V České republice se běžně ...

Olivova dětská léčebna

28. 2. 2021

MEDOVÉ PERNÍKY - TRADICE VČELAŘSKÝCH MANŽELEK

28. 2. 2021

Zdobený medový perník není spojen jen s obdobím Vánoc, ale i Velikonoc, Masopustu a poutí. Každý ho zná, ale ne každý ví, jaká je jeho historie. Ta sahá velmi hluboko, až někam k egyptským faraonům, v jejichž hrobech se nacházelo pečivo z mouky a medu. To jsou jedny z prvních dochovaných důkazů. U nás v českých zemích jsou první zmínky někdy kolem roku 1334, kdy perníky pekli a prodávali tzv. cáletníci (odtud název ulice Celetná v Praze). Přicházeli z hanzovních německých měst, kde byl přístup k exotickému koření, jehož velké množství (někdy více než deset druhů) perníky obsahovaly, např. skořici, hřebíček, zázvor, koriandr, fenykl, anýz, badyán, kardamom, vanilku a další. Název „perník“ vznikl, když se do těsta začal přidávat i pepř. Perníkářský cech, který se u nás velmi rychle ...

Příroda Říčanska

28. 2. 2021

Špaček obecný Sturnus vulgaris Prvním ptákem, který se na jaře vrací do říčanských zahrad, bývá špaček. Přilétá už během února a začátkem března. Když na trávníku zahlédneme černého ptáka, můžeme uvažovat, jestli jde o kosa, nebo o špačka. Jakmile na peří zpozorujeme žlutavě bílé tečky a zelenofialové odlesky, je to špaček. Navíc špaček po zemi běhá, zatímco kosák poskakuje sounož. Létá přímo a rychle, v letu má typickou siluetu se špičatými křídly a s krátkým ocasem. Špaček obecný se přirozeně vyskytuje v mírném pásu od Evropy po jezero Bajkal a severní Indii. Koncem 19. století byl zavlečen do Austrálie, na Nový Zéland, do Severní Ameriky a do jižní Afriky, kde se úspěšně usídlil. Populace ze severní a střední Evropy jsou obvykle tažné, zatímco ptáci ze západní a jižní Evropy se ...